.


[AKICON 2019] - reportáž

4. listopadu 2019 v 12:35 | Shio Akira |  reportáže

Letos jsem se konečně dostala na Akicon! Minulý rok jsem bohužel těsně před festivalem onemocněla, takže jsem nakonec jet nemohla. Tentokrát jsem stihla onemocnět až těsně po něm, takže klasický antibiotikový přelom října a listopadu se opět konal. Akicon mám ráda, protože je takový malý a milý a člověk si ho zkrátka užije ve velmi přátelské atmosféře. O tom, jak se mi tam tento rok líbilo, se dozvíte v celém článku. :)



Na cestu do Prahy jsem vyrazila v pátek ráno. Je nutné podotknout, že kvůli svojí blbosti jsem musela jet z Olomouce do Prahy s Českými dráhami, protože jsem zapomněla, že je prodloužený víkend a RegioJet byl vyprodaný. Vrcholem toho všeho bylo, že měl vlak asi půl hodiny zpoždění, takže jsem na nádraží strávila krásnou jednu hodinu. Ale cesta nebyla až tak zlá - musím říct, že se České dráhy polepšily. Sice mi tam chyběl můj tablet s filmy, který mám k dispozici v RegioJetu, ale i tak cesta utekla vcelku rychle.

Když jsem se zpožděním dojela do Prahy, nastala menší komplikace. Moje kamarádka Týna, u které jsem měla během Akiconu bydlet, měla photoshoot a nebyla v dobu mého příjezdu doma. Domluvily jsme se, že mi předá klíče od bytu a nějaké instrukce a počkám na ni u ní doma. Vzhledem k mému zpoždění mi je nemohla nakonec předat ona, ale musela jsem si pro ně zajet na Florenc k jejímu kamarádovi. Takže, dobrodružství začalo. Na Florenc naštěstí trefím, takže nebyl až takový problém získat klíče a instrukce. Musím říct, že návod, jak se dostat k Týně domů byl opravdu psaný jak pro blba (takže ideálka pro mě), takže asi nebyla ani šance, abych netrefila. Ale byla to sranda, připadala jsem si trošku jak v "The Amazing Race", kde se plní úkoly a snažíte se co nejdřív dostat do cíle.



Vyhrála jsem! U Týny jsem se pak převléknula do Keiry ze Zaklínače 3 a potom jsme společně jely na Akicon. Sice prvně autobusem ve špatném směru, ale tak už jsme stejně šly pozdě, takže další čtvrt hodina nás už nezabila. Aneb proč chodit na con při otevření, když můžete dojet až kolem sedmé :D U vstupu nebyla žádná řada a hned jsem dostala svou visačku (visačky jsou super, nehyzdí cosplay fotky tak, jako náramky). Zanedlouho jsem potkala několik známých a ti říkali, že jdou na Košplay - soutěž, kdy má člověk za dvě hodiny udělat cosplay z toho, co orgové našli náhodně doma, prostě z bordelu. A bylo to tam super. Soutěžícím se všechno fakt hrozně moc povedlo. Ty dvě hodinky nahoře byly opravdu zábavně - měli jsme tam pivo, hudbu stylem do Zaklínače a spoustu lidí, kteří na Blavicon jezdí. Prostě Blavicon se mi nevyhne ani na Akiconu :D. Smůla je, že prezentace výtvorů byla asi až v deset, takže jsem ji nemohla vidět, protože jsme s Týnou nechtěly dojet domů až před dvanáctou.

V sobotu jsem opět navlékla Keiru a šlo se. Opět jsme měly trošku zpoždění a byla jsem z toho docela nervní, protože jsme od jedenácti měly být na print stánku a nakonec jsme tam došly až o patnáct minut později. Na druhou stranu - to zpoždění byla i trošku moje vina, protože jsem byla ráno líná zvednout prdel z matrace. Místo na print stánky bylo docela dost zapadlé - bylo to ve třídě, kde prostě lidi jen tak asi nešli. Třeba na AFku nebo na Advíku to bylo super, protože jsme byli na chodbě a chodila kolem stánků spousta lidí, takže se někteří zastavili, i když cíleně na print stánek nešli. Na Akiconu se tohle nekonalo - lidi prostě museli přesně vědět, kde nás najít. Na druhou stranu jsem byla překvapená, že jsem prodala asi stejný počet printů jako na Animefestu. Když to vezmu tak, že už mě skoro nikdo nezná a nemám žádný fame, tak asi dobrý. ♥ Děkuju moc všem, kteří mi formou printu přispěli na mou tvorbu.

( proč můj mobil prostě neumí fotit? :/ )

Středobodem soboty je určitě AkiCosplay - soutěž pro cosplayery. Na Akiconu mám soutěž hrozně moc ráda, protože ji pořádá skupina AAA and Girls, kteří soutěž vždy pojmou v nějakém tématu a je to opravdu vtipné a zábavné. Letos bylo téma Muži v černém - můj oblíbený film, takže jsem jásala nadšením. Víte, už pár let překecávám lidi, aby jsme udělali skupinový cosplay na MiB, ale nikomu se do toho nechtělo (přitom je to tak easy na provedení), takže jsem byla ráda, že to nakonec někomu vyšlo. Boží! Soutěž tedy letos probíhala tak, že publikum bylo takové pokusné obecentsvo pro posouzení toho, kteří mimozemšťané by měli být vpuštění na Zemi. Oni mimozemšťané byli naši talentovaní soutěžící a ten na prvním místě vyhraje trvalé bydliště na naší planetě. Otázky na soutěžící byly kladeny právě v tomto duchu, takže některé rozhovory byly opravdu velmi vtipné. Jinak co se týče soutěžících, letos byli opravdu super - v porovnání s minulým rokem. Hodně se i zvedla kvalita scének, které nebyly jen nudné tlachání nebo boj s neviditelným nepřítelem (to člověka už ani nemůže bavit), ale všechno mělo hlavu a patu a byla to zábava. Jen byla škoda, že mikroporty tak nějak nefungovaly a soutěžícím, kteří měli ve scénce svůj monolog živě, to scénku zkazilo. Bylo je trošku slyšet tak v první řadě. Tady ještě musím říct, že jsem původně Keiru před Akiconem upgradovala, protože jsem chtěla také soutěžit, ale nakonec jsem to nestihla a radši do toho nešla. Udělala jsem dobře. Chtěla jsem mít taky takovou kecací scénku a lidi by to stejně neslyšeli :( No a jak už je u MiB zvykem, tak po úspěšném mimozemském konkurzu nás nezapomněli neuralizovat. U mě jim to očividně nevyšlo, protože si všechno pamatuju. HA! A teď už o tom bude vědět asi deset lidí, kteří si ten článek přečtou! :D

(AAA and Girls jako MiB - poctivě ukradeno od Fotogeek)

(když už vás nebaví stát ve frontě na AkiCosplay - foto od Magdy, díky)

Něco málo musím říct také k sobotním photoshootům. Týna měla domluvené jedno s Arashi a já jsem si řekla, že bych tam mohla jít dělat nějakého pomocníka, protože stejně nemám co dělat. A bylo to fakt super, kopec srandy. Navíc jak jsem měla u sebe knížku a alchemy potiony na můj photoshoot Keiry, tak jsem právě Arashi něco půjčila, protože se jí to k jejímu kostýmu také hodilo. Po cosplay soutěži jsem přišla na řadu s photoshootem i já, protože jsem chtěla mít fotky i té mojí upgradnuté Keiry. Problémem bylo to, že jsem měla tři flakónky s lektvary, ale plný byl jen ten červený (to byl čaj od snídaně) a chtěla jsem právě ještě ty další dva nějaké barevné (modrá, zelená ideálně). Šla jsem do Lidlu shánět něco vhodného, ale nic tam nebylo. Byla jsem docela zoufalá, ale nakonec si mě řešení našlo samo. Když jsem šla před focením na záchod, tak jsem si všimla, že u umyvadel mají mýdla - modré a zelené, takže teď víte, co je obsahem mých kouzelných elixírů. Záchrana na poslední chvíli. Výhoda toho mýdla je v tom, že ta barva je fakt dost sytá a navíc, když si to kydnu omylem na cosplay, tak to jednoduše umyju. Boží!

V rámci mého photoshootu z Fairy Tale Photo jsme šli do blízkého lesa, kde jsem chtěla nafotit vytoužené podzimní fotky. Byla jsem ráda, že bylo docela pěkné počasí, takže jsem s sebou nemusela tahat komunistický mega teplý šátek pro prababičce. Nakonec photoshoot trval asi hodinu a půl a mám momentálně vybraných asi pět fotek k úpravě. Ale jsem docela překvapená, že na selfíčkách vypadám mnohdy líp jak na profi fotkách - možná je to tím, že při focení jsem hrozně nervózní a pak se tvářím jak brambora. Asi s tím budu muset něco udělat.


(aneb když jste nejvyšší a musíte stínit pro krásnou fotku - ukradeno od Týny)

Po focení a celém náročném dni jsem dostala neskutečný hlad, takže jsem chtěla jít na Chodov se pořádně napráskat jídlem. Nechtěla jsem však jít sama (zase tak moc hustá nejsem, abych někde chodila v kostýmu sama). Nakonec jsem úplnou náhodou potkala Kuroni a Kentaro, které se taky chystaly na jídlo a na Chodově se k nám přidaly ještě Kona a Nelly, takže super holčičí žranice. Všechny samozřejmě v cosplayi. Kuroni a Nelly byly jako Kanama a Maria z Vampire Knight ♥ a Kona a Kentaro za postavy z Kimetsu no Yaiba - anime, na které se teď začínám taky dívat (trošku díky nim). Při konci naší večeře se za námi ještě zastavili nějací mudlové a hrozně se zajímaly, proč jsme tak oblečené a jestli je tu blízko nějaký festival a tak, protože tam bylo v cosplayi více lidí. Pěkně jsme jim to vysvětlili a spokojení s naší odpovědí pak šli dál. Tyhle lidi mám fakt ráda - přijdou a slušně se zeptají. Ne jak někteří, kteří mají jen divné odsuzující pohledy a řvou na nás, že jsme divní.

Kolem osmé jsem pak zase byla na print stánku. Týna tentokrát nepřišla, takže jsem tam byla jen s Blueberri a Wrii. I v tuhle hodinu se ukázalo pár lidí a něco si koupili - v tuhle pozdní dobu už chodí pouze ti věrní fandové. Třešničkou na dortu našeho pobytu na print stánku byl moment, kdy do místnosti došel týpek v cosplayi Sherlocka Holmese. Ten borec je Benedictovi fakt podobný, takže jsme s holkama trošku fangrillovaly a nakonec jsme se s ním i vyfotily. Protože kdy jindy máte možnost se vyfotit s pravým Sherlockem? Cosplayer nám potom taky říkal, že si ho s hercem občas pletou, takže ta podoba nebyl jen náš pocit.

( na první fotce s Kuroni v pátek a druhá v sobotu večer s panem Sherlockem Holmesem)

No a v neděli ráno jsem si sbalila svých pět švestek, oblékla jsem si Rachel z Life is Strange (která teda vypadá jako můj styl oblékání + paruka) a vydala se na poslední den Akiconu. Klasická neděle na conu - všichni v takovém zombie stavu, ale i tak jsem si to užila. Koupila jsem si nějakou snídani, obešla jsem si pořádně celý areál, protože jsem to dřív prostě nestihla a nakonec jsem zašla na vyhlášení výsledků, abych se dozvěděla, kdo vůbec vyhrál AkiCosplay a Košplay. Nejdřív se však vyhlašovaly AMVéčka a to výherní na motivy Shingeki no Kyojin bylo fakt bombastické - husina everywhere. Co se týče AkiCosplaye, tak tam první místo diváků vyhrál cosplay z BnHA - neznám to, pardón - ale borka měla super scénku. Za porotu vyhrála Harley Quinn - ta byla fakt úžasně šílená. Za mě dostala hlas Shiki Seraty za její Neeko, protože se na tu postavu hodí, má krásný kostým a měla i parádní scénku - ta nakonec skončila třetí, myslím. Košplay vyhrál můj favorit - borec udělal naprosto božího URFa z League of Legends (ono to vážně vypadalo jako cosplay - než něco vyrobené z bordelu). Všechen respekt pane! No a po zakončení jsem se velmi rychle vypařila z festivalu, protože na mě čekal odvoz.

A co na závěr? Letos byl Akicon v tématu "Všechno špatně." a tak nějak jim to vyšlo skrze ty mikroporty při cosplay soutěži. Další věcí bylo počasí, které sice bylo nádherné, ale na Akicon fakt - všechno špatně :D I když tady v pozitivním významu. Každopádně jsem si užila spoustu legrace, zase jsem zapomínala fotit selfies a nepotkala jsem tolik lidí, co bych chtěla, ale na to tam zkrátka není asi tolik času. Důležité je, že jsem se ani chvíli nenudila. Takže díky moc a za rok zase znova - Road to antibiotika 2020.

SHIO

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co na blogu chcete nejvíce?

Grafiku 26.8% (38)
Recenze (anime, filmy...) 26.1% (37)
Povídky 9.9% (14)
Soutěže 4.2% (6)
Cosplaye 23.9% (34)
Návody 9.2% (13)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama